10. 10. 2025 – Divadlo U Kapličky, České Budějovice
Monika Sonk a Barbora Soukupová přivezly do Divadla U Kapličky křehkost i sílu v jednom hudebním dialogu. Autorkou písní je zpěvačka, skladatelka, kytaristka a klavíristka Monika Sonk, jejíž hudba dýchá ženskou energií, vnímavostí i neklidem tvůrčí duše. Doprovází ji českobudějovická rodačka Barbora Soukupová, dlouholetá členka orchestru Národního divadla, která svým violoncellem přidává hloubku a ladnost každému tónu.
Zprvu silné šansonové písně naznačily emoční hloubku koncertu, aby se diváci vzápětí ocitli ve víru latino rytmů i v tichu zasněných melodií. Moničin energický zpěv, klavír i kytara se proplétaly s Bářinou violoncellovou linkou, citlivou, pevnou a neustále v pohybu. Hudba obou umělkyň se proměňovala, dýchala a přinášela publiku chvíle, kdy se prostě musí poslouchat srdcem.
Honza Šuster a jeho španělská kytara. Hudba hraná s vášní, přesností a obdivuhodným soustředěním. Bez započítání pěveckých sborů se stal vůbec prvním interpretem vážné hudby v rámci Večerů S. Čerstvý absolvent JAMU provedl diváky s úžasem skladbou Francisca Tárregy – Gran Jota. Dílo postavené na odvážných variacích a široké škále kytarových technik, které Honza ovládá s mistrovskou jistotou. V jeden okamžik zní kytara jako orchestrion, v dalším prší flažolety, hmatník je v neustálé permanenci a chvílemi kytaru rozeznívá jen jediná, levá ruka.
Podobně podmanivě vyzněla i skladba Joaquína Rodriga – Invocation y danza. Mimořádné soustředění hudebníka i publika pokračovalo a sál Divadla U Kapličky se na chvíli proměnil v prostor, kde i ticho mělo vlastní melodii.
Karel Markytán, hlas, který v sobě nese otisk českého folku.
Karel Markytán a jeho KM Band předvedli na Večeru S výsostné hudební pochutnání. Přesné posazení všech aranžérských záměrů tam, kde mají být, a přesto neustálé překvapování. Autorské umění Karla Markytána, představené v podobě známých i nových písní za doprovodu skvělých muzikantů, kytaristy a zpěváka Petra Hoffmanna, baskytaristy Josefa Šobáně, bubeníka Marka Šlapanského, klávesisty Saši Kunerta a zpěvačky Markéty Vodičkové, se pro diváky Divadla U Kapličky stalo skutečným zážitkem. Ať už zazněly písně z repertoáru AG Fleku nebo z Karlových sólových projektů, bylo to prostě skvělé. Stručně řečeno: s Karlem Markytánem Byla a Je Muzika!
Monika Vojtová – tři charakteristické rysy tvorby
1 – Tvoří technikou suchého pastelu, avšak oproti běžnému rozmazávání a mísení pigmentů zachovává každý tah v jeho původní podobě. Barvy nanáší s precizní kontrolou – otáčením hranolu pastelu, střídáním práce s plochou a hranou – čímž vytváří osobitý a rozpoznatelný rukopis.
2 – Do svých děl záměrně promítá silné lidské vlastnosti a emoce do objektů, které člověk ve spěchu běžně přehlíží či bere jako samozřejmost. V obyčejných věcech tak nachází skrytou hloubku a symboliku.
3 – Její obrazy jsou hrou s emocemi i vnímáním každého diváka. Často vznikají na více podkladech, které lze podle osobního cítění skládat, rozdělovat či otáčet – každý si tak může vytvořit vlastní interpretaci i vizuální příběh.
